V patnácti letech většinu z nás čeká přechod na učiliště či na střední školu. Pro někoho, kdo byl doposud zvyklý jen na tu základní, to může být celkem šok. A to ani není řeč o tom, že zde máme hned několik pověr, které se k tomu váží. Je tedy dobré se podívat, co vlastně můžeme čekat.
Tím asi největší představou je to, že vám učitelé budou vykat. Tak tomu však s největší pravděpodobností nebude. A vy je také nebudete oslovovat „pane profesore“. Nemůžete také čekat nějakou větší úctu, která by se s tím pojila. Ve skutečnosti můžete i nadále očekávat tykání a to, že na vás budou učitelé přísní.
Co však můžete očekávat je to, že přestávky nebudete mít pouze na odpočinek, ale také na cestu mezi učebnami. Zvláště ty, kde se učí odborné předměty, mají totiž speciální vybavení, které nemůže být přeneseno jinam. Je tedy jednodušší, když žáci budou chodit mezi učebnami.
Zde je potřeba si říci, že přestávky jsou i pětiminutové, a během nich bude od vás očekáváno, že dojdete i do učebny na druhém konci školy a také si připravíte si nezbytné věci na hodinu. Je tedy jasné, že nebudete mít tolik času, abyste si odpočinuli.
Také počítejte s tím, že se od vás bude vyžadovat větší samostatnost. Nikdo vás zde nebude vodit za ručičku, a například na tělocvik budete chodit sami bez doprovodu učitele. To samozřejmě od vás vyžaduje také větší zodpovědnost.
Co se týče učení, pak zde záleží na tom, jaký obor studujete. Může být jak jednodušší, tak i těžší. Pravdou však je, že připravovat se budete muset vždycky. Písemky se také stanou něčím běžným, co vám navíc nebude s výjimkou těch čtvrtletních předem hlášeno.
Jistě, jedná se o poměrně velké změny, avšak rozhodně nejsou nezvládnutelné. Je však potřeba je přijmout a nebát se jich. Tak totiž postoupíte dál. Věřte totiž, že vysoká škola bude ještě horší.