Asi všichni víme, že naše planeta patří k těm, které mají svou oběžnici. A zatímco například Mars má dvě a Jupiter přes 60, my máme jen jednu, zato velmi zvláštní. Oproti ostatním se liší především tím, že je v poměru k planetě, kterou obíhá, skutečně velká. Jen málokdo si to uvědomuje, ale Měsíc se svou čtvrtinovou velikostí oproti Zemi, je něčím skutečně výjimečným. Je pak jasné, že to bude mít dopady i na naši planetu. Jen málokdo však ví, jaké přesně.
Tím asi nejznámějším efektem, který Měsíc má, jsou slapové síly na mořích a oceánech, které se projevují střídáním přílivu a odlivu. Ten někdy zažil prakticky každý z nás, jen málokdo však ví, že je za ně plně zodpovědný Měsíc. Pokud by neexistoval, neexistovaly by ani slapové síly. A vzhledem k tomu, že je na nich závislá celá řada rostlin i živočichů, je jasné, že by to mělo na pobřežní ekosystémy skutečně velký dopad.
Dalším, pro lidstvo mnohem závažnějším efektem, je sklon osy naší planety. Pokud by neexistoval vliv Měsíce, byla by naše planeta v poměru ke Slunci vzpřímená. Takto jsme však v náklonu 23 stupňů, což umožňuje střídání ročních období. Právě tomu vděčíme za to, že máme hlavně jaro a podzim, namísto mokré a suché sezóny, jakou mají na rovníku, kde sluneční paprsky dopadají pod stále stejným úhlem. Stejně tak je zodpovědný za to, že máme v zimním období kratší den a naopak.
Opomenout nemůžeme ani rychlost rotace Země. Aniž si to uvědomujeme, neustálý boj gravitačních sil Slunce a Měsíce ji zpomaluje – v časech dinosaurů trval den jen okolo 23 hodin, namísto dnešních 24. Jistě, jde o tak pomalý proces, že jej nemůžeme pozorovat, přesto je jasné, že má na nás vliv.
Je však otázkou, jak dlouho ještě. Není žádným tajemstvím, že Měsíc boj s gravitací vyhrává, a pomalu ale jistě se od naší planety vzdaluje. Jednoho dne se tak stane tělesem samostatně putujícím vesmírem. Co se pak stane se Zemí, je další otázka.